Lev Nikolajevič Tolstoj: "Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš."

Pán Osudu

8. prosince 2015 v 19:49 | Terka |  mé povídky
Každou noc, zatímco jeho tělo spí, se jeho duše dostává na místo, kam vstoupí jen málokdo a má možnost spatřit to, co je určené jen pro oči vyvolených. Má možnost nahlédnout do osudů jiných, ale není to tak snadné a úžasné, jak se zdá. Vy by jste to nazvali darem, on prokletím. Může sice nahlédnout do osudu jiných, ale nikdy ho nesmí ovlivnit, jinak by ho čekal vysoký trest a následky by byli hrozné. Nikdy také nesmí nahlédnout do osudu svého, slíbil to, přísahal. Jednoho dne se však dozví děsivou věc, jeho malá, čtyřletá sestra má zemřít. Jak se s tím vypořádá? Poruší slib, aby sestru zachránil a nebo bude dostatečně silný, aby bojoval za zájmy světa a nechal osudu, kde jeho sestru čeká jistá smrt, volný průběh? A kdo je tajemnou dívkou z jeho snů?


 

šílenost? možná (upraveno 9.11)

8. listopadu 2015 v 17:29 | Terka |  Já a spisovatelství
Ahoj, tak po dlouhé době zase píšu :D A jako vždy je to děníkoví zápisek, tentokrát do rubriky: Já a spisovatelství, ale když budete chtít, můžu sem hodit nějakou aktuální povídku :)

Tato událost je stará pár týdnů. Má sestra tehdy byla nemocná a bylo na mě, jí omluvit. No a tak jsem takhle před vyučováním zamířila do její třídy, jenže, učitelka nikde. Děti si tam hráli poblíž dveří a tak jsem se zeptala. Okamžitě ke mně přiběhl blonďatý kluk. Tak nějak jsem si představovala Samuela(syn Neriah, kdo četl povídky tady na blogu tak možná ví. Sam se objevil třeba v článku: Zakázáno, kde jsem mimochodem nalezla menší chybu :D to jste mě na ten nesmysl nemohli někdo upozornit? ). Ten chlapec byl hrozně ochotný a i povahově mi připomněl Samuela. Sam není stvořen podle nějaké osoby, je to smyšlená postava a proto mne tato podoba překvapila. Ségra podle popisu nevěděla o kom mluvím a když jsem šla do té třídy znovu, už jsem ho nepotkala... Už se vám taky někdy stalo něco podobného nebo jen já zešílela z přehnaného psaní? :D


Připsáno 9.11.: Včera večer jsem nad tímto tak trochu přemýšlela... Neriah je v podstatě moje postava v jedné hře i příběhu a jsem to vlastně já a Samuel je Neriažin syn, takže? Ten kluk je můj syn! No a korunu tomu dodala má sestřička, jež řekla, že bych si toho kluka měla vzít :D tím pádem bych byla sama sobě dcerou, ten kluk by byl sám sobě otcem a já raději nebudu pokračovat.
Jinak, se ségrou jsme se rozhodli zjistit min. jméno toho kluka...ségra se alespoň seznámí se spolužáky, kterým by jindy nevěnovala pozornost a já se dozvím info o "svém synovi".

Tak to je zatím vše :)

Škola

17. září 2015 v 18:37 | Terka |  O mě a o mém životě
[Zdrasvuj] (Azbuku ještě neumím a ani jí neumím na klávesnici psát...takže snad pochopíte z výslovnosti :D )
Omlouvám se, poslední dobou moc nestíhám...
A zase takový deníčkoví zápis :D ale jestli chcete tak sem můžu hodit třeba prolog mé nové knihy, jedná se o fan fikci na Strážce času, kterou stíhám psát i přes to, co si na nás učitelé vymýšlí :D Tento týden to byl skoro každý den test - pondělí, středa, dnes a úterý nevím jistě, zítra píšeme matiku, infošku a dál už snad nic(možná ještě zemák). Včera jsem poprvé od začátku školního roku cvičila a dnes jsem skoro nevstala z postele :D (běhali jsme sice jen 150m. ale...) A to jsme měli hned první hodinu další hodinu tělocviku, skok do písku. :D No a teď nemůžu skoro vstát ze židle :D v úterý nám naštěstí tělocvik odpadl, protože jsme byli na exkurzi o našem městě.
Nejradši bych si přidala hodiny slohů :D
Ve středu jsme psali test z Psaní všemi deseti, což musíme každý den cvičit, to je samé fjsl klds djsl klds no prostě hrůza :D a ve středu píšeme zas :D
Mimo jiné probíhá menší rekonstrukce bytu, právě mám 1,5 lůžkovou postel celou pro sebe, jen se mlátím hlavou o sestry postel nad sebou :D
..................................
No já to ukončím :D

A přidávám krátký úryvek z mého příběhu :) Je to jen začátek, zatím se tam nic moc neděje. Příběh je popisován z pohledu cca. třicetileté Isabeli, o pár let staršího Matta a Neriah(nejedná se o Neriah, jež jsem vytvořila já a o které jsem psala.)...Tato trojice byla donucena příliš brzy dospět a občas přemýšlí nebo se chovají spíš jako děti :D Matt a Ner jsou nesmrtelní a Is má schopnost odolávat stáří(taky by se mi taková schopnost líbila, ale nechtěla bych být nesmrtelná) - schopnsoti jsou z knihy Strážci času od Marianne Curley....no nic, více možná prozradím jindy :D Pokud budete chtít, přidám sem celý příběh ale je to jen amatérský příběh psaný z nudy do šuplíku a upozorňuji, spoustu kapitol je psaných z pohledu dětí 6 - 13 let(prozatím)

Když se za dětmi zavřou dveře, pohlédnu na bratra.
"O co jde?"
"Víš jak zemřela Lathénie a my mysleli, že už je všeho konec? Že životy naše, našich blízkých, našich dětí a dalších lidí již nikdy nebudou tak vážně ohroženi? Jak jsme si mysleli, že budeme jen v klidu žít s rodinou v místech, kde to máme rádi? Jak jsme mysleli, že naše děti budou vyrůstat ve světě, kde vládne mír?"začne Matthew.
"Ano."souhlasně přikývnu. Co se asi mohlo stát? Lathénie se vrátila? Nebo snad...
"No, ona to není tak úplně pravda."dopoví zkráceně Neriah a na její tváři se objeví nejistý úsměv.
"To...To snad nemyslíte vážně."vyhrknu a vyděšeně na ně pohlédnu.
"Obávám se, že ano."povzdechne si Matthew.
"Sofia ví o tom všem?"
"O čem?"nechápe Neriah.

"Strážci času, Athény, Řád Chaosu a tak?"
 


Tábor 2015

26. srpna 2015 v 8:47 | Terka |  O mě a o mém životě
Zdravím, tak po dlouhé době nový článek, že? Možná už jsem ani nikdo nechodí, možná...spoustu otázek a jen málo odpovědí...
Začalo to 11.7., kdy jsme se chystali odjet na tábor, já a mladší bratr, letos už po třetí. Jenže tam před námi byl jiný turnus a tak jsme na poslední chvíli zjistili, že tam máme být až 12. :D Tak jsme byli u babičky :D
Přijeli jsme tam, já odešla se svým oddílákem do chaty. Byly tam chaty o dvou osmilůžkových pokojích spojených verandou a v každém pokoji byl ještě malý pro vedoucí. Byla jsem tam jediná, ale už tam byli čísi kufry. Kufry, postel, jméno, už jsem věděla, kdo to je, V(začátek křestního jména) jež tam byla i vloni a předloni a tak jsem se radši přesunula na jinou postel. Po chvíli dorazili i další holky: L, T, A, K. Představila se nám prágoška a dorazila i poslední členka oddílu. Byli jsme neoficiálně spojený s klukama. Letošní tábor byl na téma Sherlocka Holmse. Hráli jsme různě hry, plnili etapovky, koupali se v bazeně a tak.
Nikdy nezapomenu :3 Bazén, náš oddíl, táborová píseň, malé děti kterým jsem chodila číst, drze poznámky malého O, syna hlavase a jeho provokace. Útěk do exilu, celodeňák, spaní na Melechově, půlhodinová rozcvička jako trest za hraní flašky po večerce, hádky, diskotéky, táboráky, noční etapovky, sooftball :D Máma(prágoška), táta(oddílák), teta(zdravoška), strejda((zdravotník a myslím, že prágoš mladších) a mích jedenáct sourozenců :D
A pak svatba :D Náš táta J si vzal tetu A :D kytky, dort, malinovky, šaty, družičky.... D(oddílák mladších) vystupující z řad a přerušující svatbu, kdy požádal o ruku M(naše prágoška) :D Věčné souboje nejen mezi účastníky, ale i mezi prágoši a vedoucími....Snídaně, svačiny, obědy, svačiny, večeře v dřevěné jídelně. Věčné stížnosti: "To není fér, oni jsou vždycky první" :D
Spaní u táboráku, topení v bazeně, hádky :D

Byli jsme na útěku do exilu, zrovna v obchodě, čekala jsem ještě s pár lidmi venku a najednou vyšla M a začala: ---jméno jednoho kluka z oddílu--- já Tě zabiju!! :D
Když jsme se otázali co se dělo, odpověděla: Byli jsme u pokladny a ---jméno toho kluka--- prej: Tak pojď mami, jdeme.
Ten výraz tý prodavačky :D
Naší prágošce nebylo ani 18 a tomu klukovi bylo 13 :D

Tak to byl jen krátce zážitek pro spestření. :D

Chybí mi to :D Loučení radši proběhlo už den předem, doufám, že se tam zase alespoň někteří sejdeme za rok...i s vedoucími!
Bylo to super! :D

Takže jen taková krátký ukázka mých prázdnin :D Možná brzy přidám krátkou povídku :D
Tak zatím ahoj :D

Marianne Curley: Strážci času

10. července 2015 v 20:31 | Terka |  Recenze - knihy
Omlouvám se :D já Vám vlastně slíbila tu recenzi, že? Tak jdeme na to :D