Lev Nikolajevič Tolstoj: "Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš."

Řekni mi pravdu!

30. ledna 2015 v 21:04 | Terka |  tok mých myšlenek
Tak jsem brouzdala po netu a napadlo mne téma :D tak jdu psát.


Každý má právo vědět pravdu, i když pravda může být někdy bolestivá a ne každý se s ní vyrovná. Některé věci jsou zatajovány pro dobro někoho jiného....ok. Ale jsou věci které se se zatajovat neměli.
Lidé by si vzájemně neměli lhát, naopak měli by k sobě být upřímní.

Takže zkusím sepsat krátkou úvahu.

úvaha:

Kdo jsem já,
a kdo jsi ty?
Řekni mi pravdu,
chci jí znát,
známe si již dobu dlouhou,
však neřekls mi odkud jsi,
vždy jsi odpověděl, na tom nezáleží.
Myslela jse, že později snad řekneš mi,
pravdu o tom kdo jsi ty,
ty však po dlouhé době,
odpovídáš stále stejně.
Již nejsem malé dítě,
co neví co a jak,
možná zní to hloupě,
však chci pravdu znát.
Nejsem dítě malé,
co pravdu nesmí znát,
jak chci pravdu znát,
již nechci ve lži žít,
tak řekni pravdu,
kdo ty jsi.
Sama váhám,
kdo já vlastně jsem,
já chci pravdu najít,
já chci pravdu znát,
tak proč mi to tajíš?
Snad nevěříš mi,
nebo nejsi ten za koho se vydáváš?
Ty myslíš že ti nevěřím,
však možnosti jiné mi nedáváš,
ty řekl jsi, že nezáleží na tom,
však já názor jiný mám,
já dlouho tě už znám,
mám právo pravdu znát.
Chováš se ke mne,
jak k malému dítěti,
vysvětluji ti pořád stejně,
že pravdu chci znát,
však ty jako vždy odpovíš,
že na tom nezáleží.
Co pak nezáleží na pravdě,
mám ve lži a klamu žít?
Je to již dávno,
co řekl jsi mi,
že až příïjde čas,
řekneš mi víc.
Já však nechci čekat,
chci pravdu teď znát,
tak řeknimi co vědět chci,
já nechci ve lži žít.


Povídka:

I přes to že toto není téma týdne přidám povídku :D

"Tati, proč mi to nechceš říct?"hledí Neriah na svého otce.
"Jsi příliš mladá, až přijde čas dozvíš se pravdu."odpoví její otec.
"Ale tati! Je mi 30!"hájí se.
"30?!"rozesměje se Lukas."Víš co podle našich měřítek znamená věk 30? Jsi ještě téměř dítě, 30 let je jen malý úsek tvého života."
"Ale tati, přežila jsem tolik věcí, proč myslíš že by mi pravda mohla ublížit?"otáže se."Myslíš že je bezpečně když ti z hrudi trčí meč? Není. Pravda přeci nemůže být tak hrozná aby byla nebezpečnější než meč v hrudi."
"To by ses divila."povzdechne si král.
"Ale tati?!"nasadí nevinný úsměv."Prosím."
"Promiň, Ner, ale opravdu ti to nemohu říct."odpoví Lukas.
"Já chci vědět pravdu."zamračí se.
Její otec se rozesměje."Teď mi připadá jako bych se vrátil o nějakých 27 let v čase."
"Tati nechceš toho nechat?"
"Ne."praví král.
"Já chci znát pravdu!"zakřičí dívka, její výkřik doléhá až k paláci.

Mezitím v paláci, Matthew zaslechne křik a rozběhne se k místu odkud ho slyšel, doběhl k místu a uviděl krále Lukase a jeho dceru, svou sestřenici Neriah.
"Co se tu děje?"otáže se.
"Ale nic."odpoví Lukas se smíchem.
"Tati."naštavěně zavrčí Neriah.
"Co pak sestřenko."zasměje se Matthew.
"Ještě ty začínej."zavrčí, otočí se a odchází."nebudu poslouchat váš posměch."

Tak a to je zatím vše
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sárča Sárča | Web | 3. února 2015 v 18:21 | Reagovat

Moc hezká úvaha, taková procítěná..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama