Lev Nikolajevič Tolstoj: "Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš."

Zážitky z konce prázdnin

6. dubna 2015 v 20:30 | Terka |  O mě a o mém životě
Slíbený článeček je tu :D Omlouvám se, ale asi bude trošku delší :)


Neděle - Takže, chvíli před obědem jsme vyrazili k babičce, tedy chtěli jsme vyrazit. V tu chvíli však nikdo z nás netušil, že cesta nebude tak úplně bezproblémová, jak bychom si všichni přály. Dorazili jsme k autu, nastoupili a pokusili se nastartovat, nic....znovu, a ani na 3. pokus auto nenastartovalo. Ručička ukazatele nafty se nepohnula. Šli jsme zkontrolovat nádrž. Zavřená. Koukali jsme kolem auta a u nádrže visela hadička. První co nás napadlo: "Někdo nám ukradl naftu!"
Co dělat. Zavolat policici? Ale co když jsme se spletli? Volali jsme tátovy, byl nedostupný...Babičce, ta slíbila že pro nás dojede. Pak máma rozhodla, že se někoho zeptáme, zkusili jsme prvního člověka jež šel kolem, shodou náhod(a nebo to nebyla náhoda? :D ) to byl zrovna automechanik. Ten nám sdělil dobrou zprávu, ta hadička je jen odvzdušňování. Zkusil nastartovat a co nezjistil? Byla vybitá baterka. Baterka je ale celkem nová, kupovali jsme jí(táta) po novém roce. No nic, tak jsme čekali na babičku. Trochu jsme si zaběhali se sourozenci a posílali jsme si po sobě zprávy od silnice k autu(stáli jsme na parkovišti, na které není ze silnice vidět)(Pošli posla, aby poslal posla poslovi jež zapomněl poslat posla se zrpávou že nezapomněl poslat posla - takhle asi vypadal nás rozhovor). Nakonec babička přijela a mi konečně vyrazili k ní. Tedy, chvíli jsme se zdrželi s hledáním pásu jež byl za sedačkou, ale ok. :D
Po obědě jsme vyrazili na procházku(pozor, teď to bude dlouhý). Táta nás dovezl do vesnice, kam se v budoucnu budeme stěhovat(asi 6 km od babičky), prohlédli jsme postup práce na našem statku(táta ho celý opravuje sám) a poté jsme vyrazili lesem k babičce. Vyšli jsme za vesnici(bydlíme hned na kraji) a zašli jsme do pole. Chvíli jsme šli přes pole, až jsme dorazili k lesu. Šli jsme po cestě, vypadalo to celkem dobře, až do chvíle, kdy nás cesta zavedla k brodu potoka, on tam vlastně ani ten brod nebyl, jen celkem hluboký a široký potok. Tak jsem hledala a našla cestu, prolezla jsem mezi malými smrky a vedla jsem výpravu já. Vše šlo dobře, až na to, že jsme došli ke skále, proti nám skála, vedle nás potok a sráz, zpátky jsme však jít nechtěli. Začli jsme tedy šplhat do prudkého srázu, kde jediné čeho se dalo zachytit byli menší stromy. Chvílema jsem lezla po čtyřech(byla jsem si jistější, když zrovna nebyl žádný strom k zachycení), chvílema jsem šla, již někde v půlce mě boleli kotníky. Po chvíli skrábání do tohoto srázu, jsme vylezli na poli, byli jsme vedle vesnice(na začátku), která stojí mezi babičky bydlištěm a naším budoucím bydlištěm. Chvíli jsme šli znovu po kraji pole a pak jsme sešli do lesa, šli jsme po cestě až k rozcestí, babička a sestra odmítli jít po naší cestě a tak jsme šli jejich cestou. Přeskočili jsme potůček a šli jsme dál. Po cestě jsme došli až k táboru, prošli jsme táborem a přešli přes starou, dřevěnou, rozviklanou lávku, které jsem při přechodu příliš nedůvěřovala, ale neměla jsem jinou možnost. Lávka nespadla do vody a my přešli, šli jsme po cestě, potom se však cesta měnila v bahno a vedle k brodu, no takže super, museli jsme se vrátit zpět do tábora. Neodpustila jsem si krátkou prohlídku, strážní věž, "Krmelec" tedy altán s jídelnou(asi dva stoly a kolem nich lavice) a raft přidělaný na stropě. "Hotel u nudle" altán s dvěma dřevěnýma postelema a dveře do nějaké místnosti, která má asi sloužit jako kuchyně. "Kdybychom netrefili domů, zamlouvám si spodní postel v hotelu U nudle."rezervovala jsem si předem místo k přespání. Pak tam byli dveře nad kterými bylo napsáno: Bufet. Také tam byli takový ty dřevěný konstrukce na stany(vi víte co myslím). ;) A takový to "molo" k řece, kde se mohli mít. Kolem tábora bylo něco jako dřevěné hradby. Nad táborem bylo něco, co pravděpodobně mělo sloužit jako suché záchody(kadibudky :D ). Sestra se rozhodla k důkladnější prohlídce, zatímco já a babička jsme šli nahoru na pole, kouknout, kde jsme. Věřte nebo ne, stále jsme byli vedle té vesnice. No šli jsme dál a došli jsme na konec vesnice(kde jsme strávili asi 1 - 2 hodiny). Přeskočili jsme potok a šli jsme k silnici(kam jsme až do této chvíle odmítala jít se slovy: "Nechceme k civilizaci." "Cheme jít lesem" přidal se i bratr) No a po kraji pole podél silnice jsme šli dál, těsně za námi proběhl mladý srnec. Přes další potok jsme nepřeskakovali, šli jsme po mostě(škoda). :D No a po silnici jsme šli domů. Již jsme z dálky viděli ceduli vesnice, ale zatím jsme neviděli co je tam napsáno. Proto babička řekla něco typu: "A co by jsme dělali kdyby na té ceduli nebyl nápis ----název vesnice--- ale něco jinýho?"(něchtějí se mi dělat uvozovky dole :P ). A došli jsme až do vesnice, kde babička bydlí, ta vesnice je ale celkem dlouhá, takže to ještě chvíli trvalo. No nakonec jsme domů dorazili. Vyrazili jsme assi v 15h. a dorazili jsme domů asi v 18h. Tento den se taky táta zmínil, že mluvil s kámošem který chce vést soukromou výuku na kytaru a navrhl jestli tam nechci taky chodit, že by to zkusil domluvit, samozřejmě že jsem měla zájem. Pak jsme barvili vajíčka. Spát jsme šli(v ohledu na to, kdy jsme měli vstávat) celkem dlouho.
(Je to dost zkrácený.)

Pondělí - Vstala jsem chvíli po sedmý hodině, v půl osmý jsem budila sourozence a chvíli na to přijel táta, nenechal mě ani v klidu najít a hned jsem dostala pomlázkou. Ani jsem nedosnídala a přišli další kolednící. Pak děda. Na pátý pokus jsem konečně dosnídala. Pak jsme šli vařit a krmit zvířata. Oproti loňskémo roku, přišlo koledníků spoustu, víc jak 10 určitě. Po obědě jsem byla chvíli venku se sourozenci a bratrovým kamarádem(je o dost mladší než já). Pak jsme se šli projít do lesa(ano už zase), ale jen krátké tradiční kolečko.
Pak jsme jeli domů. Stavili jsme se u druhé babičky.
Domů jsme přijeli po šesté hodině.
Pak táta volal svýmu kámošovi, se kterým jsem pak mluvila i já a dohodli jsme se na té kytaře. Ve čtvrtek od čtyř hodin. Super. Jen musíme vyměnit strunu u kytary a kytaru naladit.

Zítra se učíme jen dvě hodiny, první a šestou, zbytek dopoledne mohu spát v kině na ekologickém dokumentu.

Takže to je zatím vše.
Ahoj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Allex Allex | E-mail | Web | 11. dubna 2015 v 8:45 | Reagovat

Jak/vidím, tak hezky strávené dny. :)) K nám žádní koledníci nepřišli (jen táta). :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama