Lev Nikolajevič Tolstoj: "Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš."

Neriah a Kim - nová kniha

28. května 2015 v 15:14 | Terka |  mé povídky
Takže, začala jsem se spolužačkou psát novou knihu formou jedna kapitola ty a jedna já :)
První velice krátkou kapitolu vám zde zveřejním, je psána z pohledu Neriah. :)
Co si o ní myslíte? ↓


1.kapitola Neriah
Sedím ve své pokoji na posteli s knihou v ruce a pročítám si historii Athénského paláce, ne že by mě to nějak extra bavilo, ale co mám dělat. Zavřu knihu, položím jí na postel a přecházím k oknu. Temná mračna zakrývají vždy jasnou oblohu, kapky deště buší o okení paramet, venku hřmí. Všude je zlověstné šero, jakoby se mělo něco stát. V paláci je ticho, které narušuje pouze tikot starodávných hodin. Takové počasí si zde nepamatuji. Blesky křižují oblohu, les je zahalen do mlhavého pláště.
Posadím se k psacímu stolu a rozsvítím lampičku, dávám sice přednost svíčkám, ale momentálně zde žádné nejsou.Slabá tlumená záře lampičky nedosahuje dál než k židli u psacího stolu, prozatím mi to však stačí. Posadím se na židli u stolu a začnu kreslit.
Cvaknutí dveří, tiché kroky, někdo se plíží ke psacímu stolu. Otočím se.
V pokoji stojí postava zahalena v černém plášti, do obličeje skoro nevidím, pouze oči jakoby zlatě zářily. Povstanu a kývnu hlavou na pozdrav.
"Dartemisi."mluvím tiše a klidně.
"Neriah."odvětí s lehkým úsměvem můj strýc. "Obleč se a pojď za mnou."přikáže mi tiše.
Pohlédnu k zrdcadlu. Na sobě mám dlouhé černé šaty a černé boty. Náhrdelník se safírovým kamenem a prsten s rubínem nesmí chybě. Vlasy mám volně rozpuštěné. Přejdu ke skříni a vytáhnu z ní černý nepromokavý plášť, obléknu si ho a vrátím se k Dartemisovi.
"Jdeme?"prohodím směrem ke svému strýci ledově klidným hlasem.
"Pojďme."souhlasí.
Procházíme bohatě zdobenými chodbami paláce z období antického řecka. Vázy, obrazy a spoustu dalšího, poukazuje je umělce starověku, kterým se mnohdy nevyrovnají ani současní umělci. Zastavujeme před hlavním vchodem do paláce z masivního dubového dřeva. Strýc stiskne kliku a dveře se se skřípěním otevřou. Vcházíme do palácových zahrad, je zde celkem chladno. Fouká mraziví vítr, plášť si přitisknu blíže k tělu a následuji svého strýce úzkou pešinou mezi stromy, kudy jsem ještě nikdy nešla, je to snad jediná mnou neprozkoumaná pešina. Vyjdeme z keřů a před námi stojí altán obklopen překrásnými pestrobarevnými květinami. V paláci stojí postava též v černém plášti a je k nám otečena zády. Poblíž někdo pravděpodobně bojuje s mečem. Vcházíme do altánu.

"Kim?!"zavolá postava v černém plášti a otočí se k nám.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 LaDache LaDache | E-mail | Web | 28. května 2015 v 16:57 | Reagovat

Vypadá to zajímavě :)

2 Terka Terka | E-mail | Web | 28. května 2015 v 17:21 | Reagovat

[1]: :) taky to tak bylo naplánovaný :D , ale o moc víc kapitol se tu asi neobjeví...

3 Gil Gil | Web | 30. května 2015 v 17:21 | Reagovat

Krásné Tery :3 :-) Baví číst. Líbí se mi, jak tam pestře popisuješ to okolí, čtenář si to všechno hezky dovede představit.

4 Terka Terka | E-mail | Web | 30. května 2015 v 18:06 | Reagovat

[3]: Díky :) už s holkama píšeme 8.kapitolu :D ale zveřejňovat to sem nebudu :)

5 Allex Allex | E-mail | Web | 31. května 2015 v 19:36 | Reagovat

Pěkné!! Hezky se to čte. ;-) :-) Piš dál!!!!!! :D :-D :-) ;-) ;-) ;-)

6 Terka Terka | E-mail | Web | 31. května 2015 v 19:45 | Reagovat

[5]: Díky :D Už máme 7.kapitol :D píšeme to tři, proto tu víc kapitol nebude :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama